Pěkný kousek masa se nám už marinuje v lednici, pivečko se chladí v potoce, uhlí nám pěkně proschlo na sluníčku a jen čeká na jiskru. Co nám ještě chybí? Aha, oheň. Bez něj grilování nebude.

U grilů na plyn nebo elektřinu je to jednoduché – otočíme knoflíkem a je tu teplo. Pak už stačí jen počkat, až se rošt pěkně rozžhaví a můžeme opékat. Co ale, když chceme pravý chlapský gril s pořádnou žhnoucí výhní pod ním?

Odborně - rozdělání ohně pod grilem

Rozdělávání ohně je obřad a je potřeba si ho pořádně vychutnat. Můžete zkusit vytáhnout zapalovač a ožahnout nejbližší uhlík. Až ho vhodíte zpátky mezi ostatní… tak vám zhasne. Dobře, tudy cesta nevede.

Zkusme to tedy starým prověřeným způsobem. Na ohniště dejte tuhý podpalovač a na něj narovnejte dřevěné uhlí. Pokud nemáte tuhý, můžete použít tekutý podpalovač, kterým uhlí postříkáte, nebo čistý líh. Pozor na postříkání oblečení nebo kůže, mohlo by se vám pěkně vymstít. A nikdy, nikdy nepoužívejte benzín, petrolej nebo jiné hořlavé chemikálie - pokud si ovšem nechcete užít lahodné chuti ala pelikán z ropné skvrny jemně grilovaný se šalotkou.

Takto připravené ohniště podpalujeme dlouhou zápalkou či špejlí, protože výpary z tekutých podpalovačů mohou blafnout dost vysoko a pěkně nám očoudit tvář a přilehlé oblasti. Ušetřili byste tak sice za kadeřníka, ale náplasti na popáleniny druhého stupně jsou poměrně drahý špás. Stejně tak nepřilévejte podpalovač, pokud se vám zdá, že oheň nějak nechytil. Mohl by chytnout i s podpalovačem ve vaší ruce.

Podpalovač hoří, uhlíky začínají žhnout, v grilu praská pěkný ohýnek. Je na čas přihodit další uhlíky a vytvořit si pěknou vrstvu. Kdo by jídlo na rošt hodil v tuhle chvíli, udělal by pěknou hloupost. Je potřeba počkat, až podpalovač vyhoří a uhlíky budou jen pěkně sálat, ne hořet vysokým plamenem. Jen pak je gril skutečně připravený k použití.

 

Po zálesácku

Levnější, ale trochu složitější, je klasická zálesácká metoda podpalu za pomoci třísek a starých novin. Uhlí si podložíme hraničkou ze silnějších třísek, mezi které zmuchláme noviny. Pozor, používejte noviny, ne časopisy – křídový papír hoří mnohem hůř a na podpal není vhodný. Hranička musí být vzdušná. Na hraničku, mezi sklady papíru, narovnáme trochu dřevěného uhlí. Ne moc, abychom oheň nezadusili dříve, než pořádně vzplane. Přišel čas podpálit hraničku a rozfoukávat oheň. Tady si dejte velký pozor, aby vám jiskra neskočila do obličeje, případně nechytil neposlušný pramen vlasů. K rozfoukávání ohně je možné použít „žabku“ na nafukování matrací – podaří se vám to rychleji a lépe, navíc je to bezpečnější. Jakmile se velká část uhlí rozžhaví a chytí plamenem, máte vyhráno. Teď už jen stačí počkat, až uhlíky vyhoří a dostanou se do bodu, kdy jen žhnou. Nemusí se nám vypalovat žádný podpalovač, takže směle do přípravy jídla!

 

zpět

 

Kostelecké uzeniny Krahulík